STATISTICKÁ VYHODNOCENÍ

VYŠETŘENÍ - POSUZOVÁNÍ STAVU HYBNÉHO SYSTÉMU

Pro statistické posuzování stavu hybného systému si vybral doktor Pfaffenrot ukazatel míry kloubního deficitu při pasivním pohybu.

Kloubní deficit vyšetřovaných pacientů s mozkově hybnou poruchou zahrnuje v sobě nejen patologickou hranici kloubního rozsahu, ale současně odráží stav pasivních vlastností příslušných svalů a kloubních elementů, např. elasticita a protažitelnost měkkých tkání, myogenní a desmogenní kontraktury.

V manuální medicíně, kterou je i SRT, získáváme informace o pohybovém systému pacienta aspekcí a palpací, popř. goniometrickým měřením, ale vždy pomocí komplexního smyslového vnímání vyšetřujícího.

Jak píše profesor Lewit: "Při lidské palpaci jde o zpětnou vazbu dvou nesmírně složitých systémů, které nelze napodobovat žádným technickým přístrojem. Jako zdroj informací nelze si nic dokonalejšího představit, avšak právě nemožnost reprodukce je pociťována jako závada vzhledem k subjektivnosti informace." [15]

Pro zvětšení výpovědní schopnosti statistického vyhodnocení je třeba zajistit srovnatelné podmínky při každém vyšetření pacienta, a sice: stejný čas vyšetření, místo, teplotu místnosti, stejné vybavení místnosti a akustika, stejné osvětlení, oblečení vyšetřujícího, stejný doprovod pacienta, podobný odstup od posledního příjmu potravy a vyměšování pacienta.

Doktor Pfaffenrot provádí veškerá vyšetření osobně, s co největší přesností a jasně definovaným ukazatelem sledované bariery (dorazu). Po třicetiletých zkušenostech vyšetřování v ortopedii a traumatologii a po patnáctiletých zkušenostech vyšetřování neurologických pacientů vyvinul velký cit pro jemné rozdíly v odporu tkání a je schopen vysokého diferencování:

1. kvantity pasivního pohybu, hodnocené goniometrickou úhlovou hodnotou bariery, tj. "dorazu" ve stupních;
2. kvality pasivního pohybu, hodnocené palpací a vlastní propriocepcí, kterou rozlišuje průběh rezistence v podobě pohybových bariér.

Při pasivním pohybu rozlišuje vyšetřující:

• svalovou barieru, odpor fascií - měkce elastická;
• barieru vazivového obalu kloubu - pevně elastická;
• barieru chrupavky - tvrdě elastická;
• kostní barieru - tvrdě neelastická.

Podle tohoto rozlišení můžeme usuzovat na fibrotické změny ve tkáních, postupující ke kontraktuře různé etiologie.

Diagnostikujeme bariery - kontraktury:

• myogenní (měkce elastické);
• desmogenní (pevně nebo tvrdě elastické);
• artrogenní (tvrdě neelastické).

Pro objektivní posuzování změn v závislosti na léčbě SRT je třeba jasně definovat sledovaný ukazatel a používat u všech vyšetření stejného postupu. Protože v našem případě posuzujeme hybnost pacientů s mozkovými hybnými poruchami, které se vyznačují většinou hypertonickým syndromem, sledujeme ukazatel prvního stabilního odporu měkkých tkání svalu, popř. měkkých tkání kloubu, který definujeme jako myogenní, popř. desmogenní barieru (kontrakturu).

Při vyšetření těchto spasticitou zasažených pacientů musíme brát v úvahu:

1. fenomén "sklápěcího nože";
2. rychlostně podmíněné zvýšení napínacího reflexu.

Z těchto důvodů je třeba vést pasivní pohyb:

1. vždy stejně plynule;
2. pomalu, konstantní rychlostí;
3. počítat s tím, že u počínajících myofibrotických změn v tkáních je mírný odpor přítomen, ale při pomalém pasivním pohybu se dostaví rychle "fenomén tání" a vlastní rozsah kloubu se prokáže v normě.

Výsledky ošetření Synergickou reflexní terapií v několikadenním bloku by měly být posuzovány ze dvou pohledů:
A. bezprostřední působení SRT;
B. dlouhodobé působení SRT.
Proto v následujících kapitolách uvádím čtyři různá vyhodnocení z těchto dvou hledisek.

A. STATISTICKÁ VYHODNOCENÍ BEZPROSTŘEDNÍCH REAKCÍ

DEFICIT PASIVNÍHO POHYBOVÉHO ROZSAHU (VE STUPNÍCH)

Omezení fyziologického rozsahu hybnosti kloubů pak vyjadřuje "deficit" ve stupních. Na obrázku č. 26 je grafické znázornění různých stupňů a stádií omezení kloubního rozsahu.

Barevnou škálu využijeme pro snadnější orientaci v následujících tabulkách:
Deficit 0 a žlutá barva označují hodnoty fyziologického rozsahu.
Deficit od 1 až do 10 stupňů je označován jako lehký, zelenou barvou.
Deficit od 11 do 20 stupňů je označován jako střední, modrou barvou.
Deficit od 21 stupňů výše je označován jako těžký, červenou barvou.

Obr. 26.: Stupňování pasivního kloubního deficitu ve stupních

Následující dvě tabulky, demonstrují bezprostřední působení jednoho desetidenního bloku SRT u 50 dětí s kvadruparézou. Porovnáváme zde kloubní deficit (ve stupních) u vybraných kloubů celkem ve 22 směrech pohybu před započetím aplikace SRT (tab. 4) a po aplikaci jednoho bloku SRT (tab. 5).

Vysvětlení zkratek užitých v následujících tabulkách:

Tab. 4.: Kloubní deficit před započetím aplikace SRT


Tab. 5.: Kloubní deficit po aplikaci SRT

Závěr:

Barevné rozlišení nám na první pohled jasně ukazuje vysoký bezprostřední účinek jednoho bloku SRT a to rozšířením žluté plochy (bez deficitu) na úkor plochy červené (deficit rozsahu nad 20 stupňů).

MÍRA EFEKTIVNOSTI SRT

Míru efektivnosti SRT v korekci deficitu kloubního rozsahu zpracoval doktor Pfaffenrot na jiné skupině pacientů s DMO a výsledek je až překvapivý.

Diagnóza: DMO, kvadruparéza | Počet dětí: 200 | Průměrný věk: 7,4 roků

1. vyšetření před započetím SRT:
Omezení pohybu: průměrně ve 12 směrech
Kloubní deficit: průměrně 23 stupňů

2. vyšetření po 10 ošetření SRT:
Omezení pohybu: průměrně v 5 směrech
Kloubní deficit: průměrně 12,9 stupňů

Efektivita korekce kloubního deficitu leží okolo 56 %.

B. STATISTICKÁ VYHODNOCENÍ DLOUHODOBÝCH REAKCÍ

1. Hodnocení vývoje deficitu rozsahu u 1 páru kloubu

V následujícím statistickém zpracování dlouhodobého působení aplikace SRT (graf 1) vyhodnocuje doktor Pfaffenrot dynamiku deficitu kloubního rozsahu kyčle do extenze u 116 kvadruspastických pacientů DMO. Celkem se jedná o 232 kyčelních kloubů, které byly vyšetřeny vždy před započetím bloku SRT, demonstrované hodnotami a grafickými sloupci nad V1, V3, V5 až V9. A po aplikaci pětidenního bloku SRT, demonstrované hodnotami a grafickými sloupci nad V2, V4, V6 až V10. Mezi 1. blokem a 5. blokem SRT leží 19 měsíců, tedy více jak 1,5 roku. Nutno dodat, že se počet sledovaných pacientů zredukoval během času ze 116 na 48 dětí a to především takových pacientů, kteří měli závažnější postižení a kde rodiče rozpoznali potřebnost pokračovat v terapii. Úbytek pacientů se týkal právě takových, kde výsledky byly natolik pozitivní, že rodiče neviděli potřebu nadále pokračovat v léčbě.


Graf 1.: Dlouhodobé působení aplikace SRT

Závěr:

Z 232 sledovaných kyčelních kloubů bylo na počátku postiženo celkem 92,2 % s průměrným deficitem rozsahu 30,6 stupňů. Po více jak 1,5 roce a pěti blocích SRT bylo postiženo celkem 30,5 % kloubů s průměrným deficitem rozsahu 14,9 stupňů. Výsledek dlouhodobého šetření působení SRT ukazuje významný úbytek omezení kloubního rozsahu a tím normalizaci funkčních poměrů, v důsledku čehož lze předpokládat i lepší výsledky v oblasti fyzioterapeutické léčby a spontánní motoriky sledovaných dětí.

2. Hodnocení vývoje deficitu u 6 párů kloubů

Následující statistické ukazatele vyhodnocují u 116 dětí se spastickou kvadruparézou dlouhodobý vývoj deficitu kloubního rozsahu v závislosti na blokovém ošetření SRT. Sledováno bylo celkem 12 kloubů, vždy 2 klouby ramenní, loketní, kyčelní, kolenní, hlezenní a zápěstní.

Před začátkem SRT vykazoval deficit v celkovém součtu hodnotu 361,8 stupňů. Během 18 měsíců byly dětem celkem provedeny 1 sedmidenní a 4 pětidenní bloky SRT. Po pěti blocích SRT byl celkový deficit snížen na hodnotu 130,6 stupňů.

Na průběhu křivky můžeme sledovat vždy zvýšení deficitu rozsahu mezi jednotlivými bloky SRT. Po 1. sedmidenním bloku se dostavil bezprostřední efekt, který zredukoval deficit o 40,8 %.

Časový rozestup mezi jednotlivými bloky se pohyboval mezi 3,3 a 4,1 měsíci. Takovýto časový odstup znamenal zhoršení deficitu o 10,5 % až 13 %. Časový odstup mezi 4. a 5. blokem SRT činil 6,1 měsíců a tím se vysvětluje zřetelnější zhoršení stavu kloubního deficitu (o 73,7 %).

Stejně jako v předešlém grafu bude také zde (graf 2) označeno každé vyšetření (V) pořadovým číslem. Vyšetření byly prováděny vždy před započetím bloku SRT (např. V1, V3) a po ukončení bloku SRT (např. V2, V4).


Graf 2.: Rozsah kloubního deficitu mezi jednotlivými bloky SRT

Závěr:

Z dlouhodobého hlediska vývoje dynamiky kloubního omezení můžeme konstatovat, že se stav pacientů kontinuálně zlepšoval, a že se omezení kloubní hybnosti zredukovalo po 1,5 roce celkem o 63,9 %, v absolutních číslech tedy celkem o 231,2 stupňů.

Tyto výsledky léčby Synergickou reflexní terapií jsou jen částí celkového přínosu této terapie, ale z ortopedického hlediska velice důležitou. Další ukazatele, které tato statistická hodnocení neobsahují jsou pro kvalitativní posun schopností postiženého neméně důležitá, někdy znamenající dokonce pozitivní změnu kvality života. Tato statistická hodnocení neobsahují také výsledky ortopedických ukazatelů jako například: oddálení či zamezení nutnosti operace, zmírnění či odstranění skoliózy.